ČESKÝ MISTR JAZZU JAROSLAV JEŽEK

První den letošní roku jsme si připomněli výročí smrti jedné z nejvýznamnějších osobností české hudby – Jaroslava Ježka. Jeho tvorba je spojena především s Osvobozeným divadlem a jeho dvěma vůdčími osobnostmi, Janem Werichem a Jiřím Voskovcem.

Jaroslav Ježek se narodil v Praze na Žižkově a už od dětství trpěl šedým zákalem. Kvůli své nemoci navštěvoval hradčanský ústav pro slepé a slabozraké děti, kde si osvojil základy hudební teorie a hry na různé hudební nástroje. Svůj talent plně rozvinul během studia na pražské konzervatoři, kam byl přijat v polovině 20. let a kde studoval skladbu a hru na klavír. Již tehdy se intenzivně zajímal o jazz a soudobou hudební tvorbu. Ještě před počátkem své spolupráce s Voskovcem a Werichem strávil rok na studijním pobytu v Paříži, kde se seznámil s nejmodernějšími hudebními trendy i s černošským jazzem a spirituály. V roce 1929 pak začala Ježkova pravidelná spolupráce s Osvobozeným divadlem.

Ježek složil hudbu ke dvěma desítkám revue Osvobozeného divadla. Psal jak taneční skladby, tak četné písně, z nichž mnohé brzy zpopulárněly. Zároveň byl i dirigentem Orchestru Osvobozeného divadla. Scénickou hudbu psal i pro díla jiných autorů, komponoval samostatné skladby a také hudbu k filmům. Antifašistické zaměření Osvobozeného divadla však po mnichovské dohodě přinutilo jeho vůdčí trio opustit milovanou vlast a odletět do Spojených států amerických. Tam se však rapidně zhoršil Ježkův zdravotní stav a na Nový rok 1942 ve věku 35 let zemřel.