FILMOVÉ HITY STUDIA DISNEY

V roce 1938, tedy přesně osmdesáti lety, vznikl ve studiu Walta Disneyho vůbec první celovečerní kreslený film, a ještě k tomu film barevný a hudební: Sněhurka a sedm trpaslíků. Dodnes patří mezi nejslavnější díla tohoto studia; následovala ho však celá řádka dalších hudebních snímků.

Pohádka o Pinocchiovi, chlapci s dlouhým nosem, který byl vyřezán ze dřeva, se dočkala několika filmových podob; jedna z nich vznikla právě ve studiu Walta Disneyho roce 1940. Z roku 1950 pochází další slavná kreslená pohádka na světoznámé motivy, Popelka. Studio Walta Disneyho nezůstalo jen u animovaných snímků, točilo i hrané – ale i v nich se vždy příležitost pro animaci našla. Doslova legendou se stala filmová Mary Poppins z 60. let, přestože mezi autorkou literární předlohy P. L. Travers a Waltem Disneym probíhaly během procesu adaptace velké boje.

V roce 1970 vznikl film Aristocats, který se od ostatních disneyovských snímků velmi liší. Byl uveden do kin až po smrti Walta Disneho, ale práce na tomto projektu byla zahájena ještě za jeho osobního dozoru. Příběh se točí okolo kočky bohaté Pařížanky a jejích tří koťat, jde zde ale především o humorné skladby ve vynikající interpretaci. Titulní melodii tehdy nazpíval slavný francouzský herec a bavič Maurice Chevalier.

Veleúspěšné snímky studio vyprodukovalo také v desetiletích od smrti svého zakladatele: roce 1992 například vznikla populární pohádka Aladin. Písničky k ní složil Alan Menken, který patří ke kmenovým spolupracovníkům studia. V roce 1994 byl uveden do kin Lví král, ke kterému složil hudbu Elton John na texty Tima Rice.

O tom, že se Walt Disney zasloužil o vnik mimořádně úspěšného impéria animovaného filmu, nikdo nepochybuje. Německý časopis Cinema však přišel před několika lety s informacemi, které legendu animovaného filmu problematizují: je mu vytýkáno, že byl sexista a rasista. Podporoval prý antisemitské aktivity a jeho patriotismus a extrémní pravičáctví překonávaly hranice únosnosti. Když došlo v roce 1941 v jeho studiu ke stávce, označil její účastníky za zrádce a sám sebe za oběť židovsko-komunistického spiknutí. Řadu stávkujících spolupracovníků prý později po válce udal výboru pro neamerickou činnost neslavně proslulého senátora McCarthyho.

Pracovníky černé pleti toleroval ve svém studiu jen jako uklízeče a v 60. letech vydal zákaz vstupu do studia světové boxerské hvězdě Muhammadu Alimu jen proto, že se tento sportovec vyslovil proti válce ve Vietnamu. Od roku 1940 do své smrti v roce 1966 byl Disney informátorem a posléze zvláštním agentem FBI a z této pozice vypovídal proti Charliemu Chaplinovi, kterému byl kvůli tomu v roce 1952 odepřen návrat do Spojených států.

Nicméně víc než 50 let po smrti tohoto filmového vizionáře zůstává značka jeho studia málem posvátnou a aktivity v oblasti animovaného filmu jeho následovníci rozšířili před 23 lety i na divadelní muzikálovou produkci.