Muzikál Gentlemani byl jedním z nejúspěšnějších původních českých muzikálů 60. let. Premiéru měl v březnu 1967 v Hudebním divadle Karlín a jeho autory jsou skladatel Bohuslav Ondráček a textař Jan Schneider.

 

Děj muzikálu naznačí už pracovní verze jeho názvu: Lunapark, Salto mortale nebo Naše máma parta. Vypráví o partě znuděných kluků a holek z internátu, kteří se schází v opuštěném lunaparku. Jejich benjamínkem je Prcek, jehož malá postava i sexuální nezkušenost jsou terčem výsměchu ostatních. Opakem Prcka je cynický sukničkář Juan. Ten se zamiluje do Princezny, vnučky hlídače lunaparku a dcery vychovatele z internátu, kterého mladí nesnáší.

 

Juan přivádí Princeznu do party; žárlivost, závist a vzájemné hecování ale nakonec vyústí v losování kluků o to, který z nich Princeznu získá. Los ji určí Prckovi. Ten si ji tedy v rozpacích odvádí na své oblíbené místo, vysoko v loďce ruského kola. Mezitím se ale dole rozpoutá rvačka mezi Juanem a Markýzem, během níž náhodou zavadí o spouštěcí páku ruského kola. To se roztočí, náhlé škubnutí zakymácí Prckem, který se z výšky zřítí na zem a umírá.

 

Jako největší problém se při přípravě Gentlemanů ukázalo být obsazení: karlínské divadlo ani žádný jiný divadelní soubor v Československu totiž neměl v angažmá dostatek mladých všestranně nadaných herců. Inscenátoři tak obsadili mladé členy karlínského souboru, například Věru Vlkovou nebo Milenu Zahrynowskou, ale zároveň hledali i mimo divadlo. Ke spolupráci tak přizvali hostující mladé zpěváky a herce z jiných pražských divadel – Josefa Laufera, Václava Neckáře, René Gabzdyla nebo Evu Pilarovou. A také vyhlásili veřejný konkurz, při němž skutečně vzešlo několik členů obsazení takříkajíc z ulice.

 

Karlínské divadlo se Gentlemanům postaralo o velkou publicitu a reklamu: bylo vytvořeno příležitostné poštovní razítko s logem muzikálu, média přinášela fotografie herců, rozhovory a zprávy ze zkoušek a posléze i představení. Hudební čísla z muzikálu v podání karlínských interpretů vyšla na gramofonové desce a nedlouho před derniérou inscenaci zaznamenala také televize.

 

Gentlemani měli značný úspěch i přes poměrně jednoduché a schematické libreto, na jehož slabé stránky poukazovali někteří recenzenti hned po premiéře. Velký ohlas však muzikálu zajistilo především jeho téma – život současných mladých lidí – a také využití populární bigbítové hudby.

 

Kladné reakce kritiků sklidila také choreografie Luboše Ogouna, která jen nezpestřovala děj, ale snažila se pohybově řešit mnohé situace – obdobně jako je tomu ve West Side Story, s níž jsou také Gentlemani často srovnáváni. Brzy po karlínské premiéře byl muzikál uveden nejen v několika dalších československých divadlech, ale také v Maďarsku nebo západním Německu.

Z HISTORIE ČESKÉHO MUZIKÁLU: GENTLEMANI