Hudební rozhledy 2013

Od předchůdců muzikálu k Lodi komediantů

Kolébkou muzikálu je newyorská Broadway. Na ní a v jejím okolí se zrodil, zažil dětská léta, dospěl. Snad kromě Londýna se nikde na světě neprovozuje divadlo s tak vysokou dávkou profesionality jako na Broadwayi, nikde není konkurence tak velká jako právě tam, nikde není nabídka talentů všeho druhu tak silná, stejně jako nikde na světě nejsou kladeny tak vysoké nároky na kvalitu i komerční využití děl.

Muzikál po „černém pátku“ aneb broadway 30. let

Bujará a úspěšná 20. léta skončila na Broadwayi 29. 10. 1929, tedy v den burzovního krachu na Wall Street, známém jako „Černý pátek“. Po desetiletí prosperity a relativního nadbytku se Amerika náhle ocitla na prahu gigantické hospodářské krize. Krach na burze však nebyl zdaleka jediným důvodem problémů Broadwaye.

Zlatá čtyřicátá léta

I když se některá díla rodí s těžkými porodními bolestmi a v nevhodné konstelaci hvězd, někdy na ně přesto čeká úspěch. Zároveň pak přináší satisfakci všem, kteří se na kamenité cestě nedali odradit.

My Fair Lady a West Side Story píší dějiny

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let zažila Broadway pořádný šok. Takřka nikdo totiž nepočítal s tím, že se nové medium – televize – stane divadlům a kinům tak silnou konkurencí. Ti, kdož měli v newyorském divadelním světě rozhodující slovo, navíc televizní konkurenci nepřímo podpořili svým preferováním etablovaných autorů a tvůrců let třicátých a čtyřicátých.

Kulminační bod překonán

Bylo by bláhové domnívat se, že milníky muzikálové historie ovlivňují tento druh divadla bezprostředně po svém uvedení. Dlouho po premiéře Lodě komediantů byla Broadway stále plná plytkých příběhů obalených do cukrové vaty. Po premiéře Porgy a Bess na sebe nechala hudba této úrovně a náročnosti na divadelních jevištích ještě dlouho čekat. Totéž platí o West Side Story, která dlouhou dobu zůstala příslovečnou jedinou vlaštovkou, která jaro nedělá.

Rock a jeho vliv na muzikál

Tzv. zlatý věk muzikálu 40. až 60. let ve Spojených státech skončil nejen proto, že broadwayští skladatelé stáli mimo vývoj a trendy populární a rockové hudby, nýbrž také v důsledku řady silných psychických iritací, k nimž v zemi došlo v průběhu 60. let.

Muzikál pro náročnější diváky

Jednou z nejvýznamnějších osobností muzikálového světa 20. století je bezesporu režisér a producent Harold Prince. Na Broadwayi začínal v roce 1953 coby inspicient v muzikálu Wonderful Town (Báječné město) s hudbou Leonarda Bernsteina.

Nový pohled na muzikál

Velmi silný impulz dal vývoji muzikálového divadla britský skladatel Andrew Lloyd Webber, který se v průběhu let stal nejúspěšnějším a nejvýraznějším skladatelem muzikálů na světě.

Krize muzikálů aneb hledání nových inspiračních zdrojů

Na přelomu 80. a 90. let se zdálo, že inscenační možnosti muzikálů superlativů jsou neomezené a že jim technický vývoj může sloužit až na samé hranice představ tvůrců. Na jevišti se stalo prakticky možným vše, co bylo v dřívějších dobách zcela nepředstavitelné – předpokladem bylo samozřejmě finanční zázemí.

Muzikál a kontinentální Evropa

O tom, že má kontinentální Evropa silnou tradici, pokud jde o operety a jiné druhy zábavního hudebního divadla, není sebemenších pochyb. Americký muzikál sem začal naplno pronikat až v 60. letech 20. století – nemluvě o jednotlivých pokusech, jakými bylo kupříkladu u nás uvedení Divotvorného hrnce (Finian´s Rainbow) v roce 1948, či amerických zájezdových představení.

Muzikálový svět současnosti

Nejvýstižnější hodnocení současné světové muzikálové scény by mohlo být relativně stručné: Dobře už bylo. Jak ale bude dál?

Cesty francouzského muzikálu

Prý jen málokteré pojmy si v minulosti protiřečily tak, jako muzikálové divadlo a země galského kohouta. Francouzi pyšní na tradici velké opery, offenbachovské operety či šansonu měli považovat muzikál za cizorodý prvek vzpírající se jejich vkusu.

Please reload