Hudební rozhledy 2014

FLORENZ ZIEGFELD

Letos představíme osobnosti, které muzikálové divadlo nejen tvořily, nýbrž mu i vtiskly jak psaná, tak nepsaná pravidla. A začínáme mužem jménem Florenz Ziegfeld (1867, Chicago – 1932, Santa Monica), bez kterého by dnešní hudební divadlo zcela jistě nebylo tím, čím je, a nenacházelo se tam, kde je.

JEROME KERN

V roce 1902 pověřil zámožný majitel obchodu s nábytkem z New Jersey svého sedmnáctiletého syna Jerryho, aby pro něj v nedalekém New Yorku objednal dvě piana. Těžko říci, zda z posedlosti hudbou, revolty proti otci či neschopnosti odolat nátlaku prodávajícího objednal dotyčný synátor pian rovné dvě stovky. Jeho jméno zní Jerome Kern (1885, New York – 1945, New York) a vedle George Gershwina, Irvinga Berlina, Cole Portera a Richarda Rodgerse patří do takzvané velké pětky skladatelů hudebního divadla první poloviny 20. století.

IRVING BERLIN

Irving Berlin, vlastním jménem Israel Baline (1888, Temun, Rusko – 1989, New York), je všeobecně hodnocen jako jedna z osobností stojících na vrcholu panteonu skladatelů americké
populární hudby. Napsal celkem přes tisíc písní, z nichž se enormní množství stalo velkými hity.

GEORGE GERSHWIN

Stejně jako řada jiných amerických umělců první poloviny dvacátého století, byl i George Gershwin (1898, New York – 1937, Beverly Hills) synem ruských židovských přistěhovalců. Narodil se ale již v newyorském Brooklynu stejně jako jeho o dva roky starší bratr Ira, jenž s ním později dlouhá léta spolupracoval coby dvorní textař.

RICHARD RODGERS

Richard Rodgers (1902, Long Island – 1979, New York), další z dnes legendárních broadwayských skladatelů, se narodil počátkem 20. století v rodině renomovaného lékaře a klavíristky, kteří podporovali synův talent k hudbě od prvních let jeho života.

COLE PORTER

Minulá pokračování našeho seriálu pojednávala o prvních čtyřech mužích z tzv. „velké skladatelské pětky“ 1. poloviny 20. století: Jerome Kernovi, Irvingu Berlinovi, Georgi Gershwinovi a Richardu Rodgersovi. Zatímco matky Kerna a Rodgerse byly klavíristky a Gershwin i Berlin pocházeli z rodin nemajetných ruských židovských přistěhovalců, poslední ze slavné pětice je jakousi výjimkou v celé této uctívané společnosti.

LEONARD BERNSTEIN

Dirigent, ale také skladatel, klavírista, pedagog a hudební popularizátor Leonard Bernstein (1918, Lawrence – 1990, New York) pocházel stejně jako řada mnohých jiných osobností hudebně-
divadelní Ameriky první poloviny 20. století z rodiny ruských židovských přistěhovalců.

JOHN KANDER

John Kander (1927, Kansas City) začal studovat hudbu na Oberlin College v Ohiu, avšak přestoupil na Columbijskou univerzitu v New Yorku, aby byl blíže divadelnímu dění. V roce 1953 absolvoval univerzitní studia s vyznamenáním. Na Broadwayi začínal jako korepetitor a hudební aranžér, spolupracoval
kupříkladu na aranžích tanečních čísel v Gypsy (1959) či Irma la Douce (Sladká Irma, 1960).

ANDREW LLOYD WEBBER

Andrew Lloyd Webber (1948, Londýn) miloval hudbu od malička. Ostatně, není se čemu divit, jeho matka byla učitelkou klavíru, otec odborníkem na církevní hudbu a váženým představitelem britského hudebního života, který se dokonce v roce 1964 stal ředitelem londýnské Královské hudební akademie.

STEPHEN SONDHEIM

Mít to štěstí a stát se spoluautorem natolik mimořádného díla jako West Side Story (1957) by mnoho autorů uspokojilo na celý život – ne však jejího textaře Stephena Sondheima (1930, New York). Dva roky po uvedení West Side Story se totiž vydal zcela vlastní cestou už nejen jako textař, ale i jako skladatel.

CLAUDE-MICHEL SCHÖNBERG A ALAIN BOUBLIL

Autorská dvojice Claude-Michel Schönberg (1944, Vannes) a Alain Boublil (1941, Tunis) zůstane v historii světového muzikálu navždy zapsána především díky svým dnes již legendárním a stále populárním Bídníkům.

SIR ELTON JOHN

Veleúspěšný anglický zpěvák, klavírista a skladatel Elton Hercules John (rodným jménem Reginald Kenneth Dwight) se mezi muzikálové autory zařadil vlastně nechtěně – napsal totiž několik písní k animovanému hudebnímu filmu Studia Walta Disneyho The Lion King (Lví král, 1994), z něhož se díky pozdější divadelní adaptaci stal velký muzikálový hit.

Please reload