Hudební rozhledy 2015

DIVOTVORNÝ POČÁTEK MUZIKÁLU V ČESKOSLOVENSKU

Zatímco do většiny evropských zemí pronikal americký muzikál zejména od druhé poloviny 50. let, do tehdejšího Československa dorazil již na konci let čtyřicátých. Paradoxně jen několik dní po komunistickém puči v únoru 1948 byl v pražském Divadle V+W uveden muzikál Finian’s Rainbow, pouhý rok stará novinka z newyorské Broadwaye.

NA CESTĚ K DOMÁCÍMU MUZIKÁLU

Československé uvedení amerického muzikálu Divotvorný hrnec v Divadle V+W v březnu 1948, o němž jsme psali v předchozím díle našeho seriálu, představovalo zásadní impulz k oživení umělecké tvorby v oblasti zábavně-hudebního divadla. Na jeho inscenaci se podílelo několik osobností, které později při
různých příležitostech stály u postupného zrodu domácího muzikálu, byť toto samotné pojmenování u nás tehdy ještě nebylo známo.

PRVNÍ MUZIKÁLOVÉ VLAŠTOVKY

Ve stejných dnech roku 1956, kdy v Moskvě zasedal historický XX. sjezd KSSS, na němž generální tajemník ústředního výboru Nikita Chruščov vyhlásil kritiku kultu osobnosti a mnohých prvků Stalinovy zločinné politiky, končilo v Praze devítidenní zájezdové hostování amerického černošského souboru Everyman Opera s „lidovou operou“ George Gershwina Porgy and Bess. Obě události pochopitelně nelze poměřovat, jejich náhodná časová shoda však působí v těchto souvislostech téměř symbolicky.

MUZIKÁLOVÝ BOOM 60. LET

Plných patnáct let uplynulo mezi premiérami prvních dvou amerických muzikálů v Československu – slavného Divotvorného hrnce a Líbej mě, Káťo! (Kiss me, Kate!) Cole Portera. Zatímco první z nich byl v roce 1948 aktuální novinkou z daleké Broadwaye, druhý se na česká jeviště dostal až patnáct let po světové premiéře.

OTEC ČESKÉHO MUZIKÁLU?

S dramatickou tvorbou Vratislava Blažka se mohla širší veřejnost poprvé seznámit v pražském Divadle satiry (1945–1948, resp. 1949), pro které napsal několik scén do pásma Ferda, sirky, zeměkoule nebo celovečerní revue Král nerad hovězí. Jeho hru Kde je Kuťák? z roku 1948 komunističtí funkcionáři po několika reprízách exemplárně zakázali a následně se jim stala i neoficiální záminkou pro zrušení politicky nepohodlného divadla.

POKUS JMÉNEM GENTLEMANI

V 2. polovině 60. let se vedení Hudebního divadla v Karlíně rozhodlo iniciovat vznik nového původního českého muzikálu. O jeho vytvoření požádalo úspěšnou autorskou dvojici, skladatele Bohuslava Ondráčka a textaře Jana Schneidera. Výsledkem jejich společného úsilí se stal muzikál Gentlemani, který měl v karlínském divadle premiéru 22. března 1967.

MUZIKÁL A „MALÁ“ DIVADLA 60. LET

Na přelomu 50. a 60. let vstoupil do československé kultury fenomén studiových divadel, obvykle nazývaných „malá divadla“. Jejich počátky můžeme hledat v 2. polovině 50. let, kdy se díky počínajícím politickým změnám směly do kulturního světa znovu vrátit ještě o několik let dříve nežádoucí druhy a žánry jako například kabaret, revue nebo satira (byť stále ve značně krotké formě).

VE STÍNU NORMALIZACE

Události roku 1968 způsobily v historii domácího zábavně-hudebního divadla výrazný zlom. Normalizační politika 70. let znovu uzavřela tuzemskou divadelní kulturu před děním na západ od našich hranic, tedy v domovských zemích muzikálu.

MUZIKÁL PO SAMETOVÉ REVOLUCI

​Politické, společenské a ekonomické změny následující listopadovou revoluci roku 1989 se pochopitelně nevyhnuly ani divadelní kultuře. V souvislosti s transformací centrálně plánované ekonomiky na systém tržního hospodářství se mohlo opět navrátit svobodné divadelní podnikání, znemožněné v polovině roku 1945 výnosy komunistického ministra Zdeňka Nejedlého.

PRAŽSKÁ MUZIKÁLOVÁ SCÉNA NA PŘELOMU MILÉNIA

Před koncem 20. století se pražská muzikálová scéna začala vyvíjet vlastní specifickou cestou. Velké úspěchy českých inscenací muzikálů Les Misérables, Jesus Christ Superstar a Dracula podnítily zrod mnoha domácích novinek, ty však obvykle vznikaly podle obdobné šablony s několika zřejmými poznávacími znaky.

BRNĚNSKÝ MUZIKÁLOVÝ SVĚT

Americký muzikál se v Brně oproti ostatním československým divadlům objevil poměrně pozdě – na konci 40. let sice pět českých divadel „obletěl“ Divotvorný hrnec, moravské metropoli se však tehdy překvapivě vyhnul. Muzikál tak v Brně poprvé představil až na sklonku roku 1964 zpěvoherní soubor Státního divadla Brno premiérou díla skladatele Cole Portera Líbej mě Katko (Kiss me, Kate!) v režii Stanislava Fišera a hudebním nastudování Arnošta Moulíka.

SOUČASNOST MUZIKÁLU U NÁS

Je tomu již téměř sedmdesát let, co měla česká veřejnost první příležitost seznámit se díky uvedení Divotvorného hrnce (1948) s americkým muzikálem. Obliba tohoto druhu divadla u nás vyvrcholila zejména v posledních pětadvaceti letech a diváky dnes lákají nejrůznější muzikálové produkce vmnoha divadlech po celé republice.

Please reload