IRVING BERLIN: NEÚNAVNÝ AMERICKÝ HITMAKER

Jednou z nejdůležitějších osobností americké populární hudby a zřejmě také nejplodnějším hitmakerem první poloviny 20. století byl skladatel Irving Berlin. 11. května uplynulo právě 130 let od narození tohoto geniálního autora hitů jako Bílé Vánoce či Alexander's Ragtime Band.

Irving Berlin, vlastním jménem Israel Isidore Bejlin, se narodil 11. května 1888 poblíž běloruského Mohyleva. Jeho otec byl chudým židovským učitelem hudby. Když byly Berlinovi čtyři roky, vypálili kozáci jeho rodný dům. Otec raději nečekal na další neštěstí a ženu i sedm dětí vypravil na cestu za lepším životem do Ameriky. V roce 1893 se Bejlinovi usadili v New Yorku. Životní podmínky v nové zemi nebyly zdaleka ideální: sklepní byt téměř bez oken podlomil zdraví celé rodině, nejvíce však otci, který předčasně zemřel. Třináctiletý Israel se musel ze dne na den začít starat nejen o sebe, ale také o zbytek rodiny. Přivydělával si – jako stovky či tisíce dalších nezaměstnaných – coby pouliční zpěvák. Na přímluvu jiného emigranta z carského Ruska získal místo zpívajícího číšníka v kavárně Pelham. A hned také první autorskou práci, když ho majitel vyzval, aby napsal vtipný text reklamní znělce podniku. Talent i vidina možného zisku hnala Berlina dál: začal sám skládat. Už první hit, Mary from Sunny Italy, výhodně prodal ve známé nakladatelské uličce Tin Pan Alley. Přímo fenoménem se pak stala píseň Alexander's Ragtime Band: v roce 1911 se jí prodal neuvěřitelný milión kusů. Jen málokterá píseň v historii populární hudby tak dokonale odrážela atmosféru své doby: ragtimová horečka tehdy zasáhla nejen New York, ale například i Berlinovo rodné Rusko. Různé verze tohoto hitu zazněly v desítkách filmů a dokonce podle něj vznikl v roce 1938 stejnojmenný film.

Když Berlin oslavoval třicítku, byl už dávno hvězdou, bydlel v luxusním sídle tehdy prestižní newyorské čtvrti Bronx a užíval si společenského života plnými doušky. Zdálo se, že jeho štěstí nemůže nic narušit. V té době se také poprvé oženil: jeho žena však jen několik měsíců po svatbě zemřela a skladatele tragická zkušenost uvrhla do depresí. Z krize se nakonec dostal pomocí přátel a hudby – už to ale zdaleka nebyla ona rozjařená taneční hudba jako dříve. Berlinova první balada se jmenovala When I Lost You.

Irving Berlin nebyl jen dobrým skladatelem, ale také obchodníkem a inovátorem. Ostatně jako jeden z mála dokázal konkurovat vlastními produkcemi fenomenálnímu Florenci Ziegfeldovi. Pro svou hudební Music Box Revue dokonce spolufinancoval stavbu broadwayského divadla. Berlin byl prvotřídním hitmakerem, jeho show byly na svou dobu převratné i velkolepé. Nebylo divu, že stál u další revoluce v oblasti showbyznysu: v roce 1927 se zrodil zvukový film a písně Irvinga Berlina zazněly už v prvním z nich. Jmenoval se Jazzový zpěvák a téma nemohlo být Berlinovi bližší: melodramatický příběh syna židovského kantora, který se chce namísto zpěvu v synagoze stát slavnou jazzovou hvězdou, v mnohém nepřímo opisoval z životního osudu samotného skladatele. Záhy po Jazzovém zpěvákovi se Hollywood ozval s dalšími nabídkami. Berlinův vrchol 30. let přišel s komedií Top Hat neboli Páni v cylindrech z roku 1935, ve které se objevila dvojice Fred Astaire a Ginger Rogers. Astaire už dříve Berlinovy písně zpíval, ale teprve při společném setkání zjistili, že jsou si přímo souzeni. Společně pracovali celkem na šesti filmech, z nichž ten poslední, Velikonoční přehlídka z roku 1948, byl zřejmě vůbec největším hitem této dvojice. S nadsázkou se dá říci, že Berlin byl pro Freda Astaira důležitější než všechny jeho taneční partnerky.

V roce 1945 se dvojice Rodgers a Hammerstein rozhodla produkovat životopisný příběh zázračné ostrostřelkyně Annie Oakleyové. Pro muzikálové zpracování si vyhlédli skladatele Jeroma Kerna, který však nečekaně zemřel – a tak se obrátili právě na Berlina. K překvapení všech introvertní a samotářský skladatel nejdříve odmítl s tím, že neví nic o venkovanech a jejich hudbě. Premiéra muzikálu Annie Get Your Gun 16. května 1946 v newyorském divadle Imperial však nakonec patřila k největším triumfům v jeho kariéře. Show, které se na Broadwayi odehrálo více než jedenáct set repríz, se v zájezdní verzi rozjela také do poválečného světa; i díky Annie Get Your Gun Evropa objevila kouzlo amerických muzikálů.

Hvězdou inscenace byla už tehdy slavná zpěvačka Ethel Mermanová, která byla více než 50 let nepřekonatelným symbolem Broadwaye. I další muzikál, který Berlin napsal, vznikl právě pro tuto prvotřídní zpěvačku. Jmenoval se Call Me Madam a jeho premiéra se odehrála 12. října 1950 v divadle Imperial. Příběh královny společenské zábavy, která se chce stát díky politickým konexím velvyslankyní v exotickém Lichtenbursku, byl posledním Berlinovým velkým hitem na poli divadelního muzikálu. Během 50. let psal pro film, ale postupně se vytrácel ze společenského i pracovního života. Kontaktem s okolním světem mu byl během dlouhých let jen telefon, který údajně používal až do svých 101 let, kdy zemřel v klidném spánku.

Irving Berlin byl velkým americkým patriotem. Zemi, jež mu dala šanci stát se úspěšným, bránil a bojoval za ni – tím nejlepším způsobem, jaký uměl. Skládal a psal a bavil americké vojáky na frontě. Pro řadu Američanů je dodnes autorem druhé, neoficiální americké hymny God Bless America. Pro americké vojáky zase jeho píseň Bílé Vánoce, kterou poprvé nazpíval Bing Crosby v roce 1942, dodnes symbolizuje tradiční svátky.