PORGY A BESS: OPERA, KTERÁ OBJELA CELÝ SVĚT

Slavná černošská opera Porgy a Bess, z níž pochází nejedna nesmrtelná melodie, je stěžejním dílem skladatele George Gershwina. Libreto napsali Gershwinův bratr Ira společně se spisovatelem DuBosem Heywardem, který je vlastně duchovním otcem příběhu.

Opera Porgy a Bess měla svoji první zájezdovou předpremiéru v Bostonu v září 1935. Záhy nato, 10. října, se v newyorském Divadle Alvin konala i slavnostní premiéra. Avšak tehdy u publika příliš neobstála. Situace se obrátila teprve ve čtyřicátých letech, kdy se Gershwinovo dílo stalo doslova legendou – ovšem až po smrti skladatele.

Úspěšný román Edwina DuBose Heywarda s názvem Porgy vyšel v roce 1925. O rok později padla kniha do rukou skladatele George Gershwina, který okamžitě autorovi napsal. Oba se sice sešli, avšak ze záměru adaptovat příběh do hudebně divadelní formy sešlo, neboť Heyward společně s manželkou Dorothy měli již v té době v úmyslu sami adaptovat román na činohru, jejíž premiéra se uskutečnila nedlouho poté a měla úspěch.

George Gershwin, který jistý čas bydlel v černošském Harlemu, znal tamní obyvatele a navíc měl úzký kontakt s černošskými písničkáři, se však myšlenky vytvořit podle románové předlohy operu z černošského prostředí nevzdal. V roce 1932 se tedy znovu obrátil na autora. Úspěch činohry Porgy však mezitím na stejný nápad přivedl i Jeroma Kerna, Oscara Hammersteina či Ala Jolsona. Nakonec svolení k operně muzikálové adaptaci získal od autora právě Gershwin.

Porgy a Bess zavádí diváky do chudého prostředí černošského ghetta nedaleko Charlestonu na atlantickém pobřeží Severní Karolíny přelomu 19. a 20. století. Mrzák Porgy, pijan a násilník Crown a rybář Robbins hrají v kostky. Robbins vyhrává, Crown však odmítá výhru vyplatit. Ve rvačce Robbinse zabíjí a prchá. Překupník drog Sportin´ Life přemlouvá Crownovu milenku Bess, aby s ním odešla do New Yorku – ta ale odmítá a v nouzi nalézá útočiště u Porgyho. Crown se později vrací a pokouší se Bess odvést – ve rvačce, která se strhne, se však stává obětí vlastního nože. Policie podezírá Porgyho ze zabití a na čas ho zatkne. Situace využije Sportin´ Life a odvádí nakonec Bess, která se obává samoty, skutečně do spárů velkoměsta. Porgy však po brzkém propuštění stále věří v lásku Bess, rozhodne se svoji milovanou v milionové metropoli nalézt a za tónů závěrečné písně se vydává do neznáma.

Zájem o uvedení světové premiéry projevila samotná newyorská Metropolitní opera. Gershwin však nabídku odmítl, neboť na její scéně by bývali postavy černochů hráli bílí zpěváci – Gershwin nekompromisně trval na černošském obsazení. To bylo ve třicátých letech vedle samotného námětu dalším rizikem pro úspěch. Do té doby se totiž na Broadwayi ještě neobjevil soubor sestavený kompletně z černých herců a zpěváků.

Kritiky Porgy a Bess byly rozporuplné, reakce diváků vlažné až zamítavé. Představení se tedy dočkalo pouhých 124 repríz, což by bylo jistě dost pro operní scénu, ne však pro broadwayské divadlo. Záhy po Gershwinově smrti – zemřel předčasně v roce 1937 – se však toto dílo proslavilo na celém světě. Obnovená broadwayská premiéra se konala v lednu 1942. I když bylo opět stejné obsazení titulních rolí, šlo o přepracovanou verzi díla – nové nastudování mělo zjednodušeně řečeno blíže k muzikálu. Zcela odlišná byla tentokrát jak reakce kritiky, tak i publika: řada recenzentů revidovala svoje původní úsudky a lidé se do divadla doslova hrnuli. Po téměř třech stovkách představení na Broadwayi se vydala inscenace na turné po Spojených státech, které trvalo až do roku 1944.

V zahraničí byla Porgy a Bess uvedena poprvé na scéně Královské opery v Kodani. Země však byla okupována nacisty a na jejich nátlak muselo být uvádění po dvaadvaceti reprízách ukončeno. V roce 1945 bylo Gershwinovo dílo uvedeno v Curychu a koncertně také v Moskvě. Ve druhé polovině čtyřicátých let následovaly rovněž další premiéry ve skandinávských zemích – v Göteborgu, Stockholmu a v Malmö.

Slavné bylo také turné zahájené v roce 1952: pro tento účel byl totiž založen vysoce kvalitní umělecký černošský soubor Everyman Opera. První část turné se konala ve Spojených státech, postupně ale soubor navštívil západní i východní Evropu, města na Blízkém východě a na severozápadním pobřeží Afriky či Latinskou Ameriku. Celkem tehdejší nastudování zhlédli diváci v 29 zemích světa.

Celosvětový úspěch byl jistě hlavním důvodem k tomu, že producent Samuel Goldwyn zakoupil práva na filmovou verzi. Hlavním přínosem filmu z roku 1959 je jeho bezesporu vynikající nahrávka, při které stál za dirigentským pultem znalec Gershwinova díla André Previn. Jinak ale filmová verze zdaleka nedosáhla kvalit jevištních provedení. Zcela unikátní byla gramofonová verze s Ellou Fitzgerald a Louisem Armstrongem z roku 1958 a za jedno z nejvýznamnějších nastudování lze považovat také inscenaci Metropolitní opery z roku 1985 k tehdejšímu padesátému výročí díla. Na některé z českých scén se však Porgy a Bess v dohledné době inscenace nedočká – majitelé autorských práv totiž striktně dodržují Gershwinovo přání a nepovolují, aby byly role nastudovány bílými interprety.